27.11.2022

– dnes je 1. neděle adventní.

– ve středu je svátek sv. Ondřeje, apoštola.

– v sobotu památka sv. Františka Xaverského, kněze.

– na katolická media se před 14 dny vybralo 31 tis. korun. Pán Bůh zaplať!

– na první pátek v měsíci proběhne návštěva nemocných a večer po mši sv. bude svátostné požehnání.

– na první sobotu v měsíci bude mše sv. večer v 17.30h před ní je v 17h modlitba rozjímavého růžence.- Mikuláš přijde příští neděli po 10-té mši svaté. pokud ho chcete sponzorovat, příležitost máte třeba v sakristii.

– nacvičování na Živý betlém úspěšně probíhá. Avšak prosíme o pomoc při různých pracech a službách při  organizování Živého betléma na Boží hod vánoční. Je to velká akce naší farnosti a každá, i malá služba je důležitá.

– vánoční tvoření na misijní jarmark bude pro všechny v sobotu odpoledne na Domečku, asi v 15.15h, jakmile tam skončí příprava na Živý betlém.

– prodej lístků na farní ples, který se bude konat 11.února začíná dnes ve farní kavárně a bude pokračovat každou neděli a nebo po telefonické domluvě na faře.

– v pondělí nebude v Chrlicích vyučování náboženství.

– pro vás děti (i pro vás dospělí) mám pozvání, že průvodem s lucerničkami si každou adventní neděli připomeneme, že Pán Ježíš je Světlo světa. Průvodem budeme s lucerničkami chodit na začátku každé nedělní mše svaté a také ve středu před mší sv.

– a nyní vám požehnám adventní věnečky, které jste přinesli.

P. Luboš Pavlů

—————————————————————–

Mše sv. sloužené na vaše úmysly:

Ne 27.11.

7.30 – za Jana Daňka a rodiče

10.00 – za farníky

Po 28.11. – za Marii Melicharovu, manžela a syna

St 30.11. – za Jana a Anežku Haraštovy a rodinu Lešingrovu

Čt 1.12. – za Růženu a Josefa Černých

Pá 2.12. – za zemř. Ladislava a sourozence a živou rodinu Podolanovou

So 3.12. – za živou i zemř. rodinu Hovězovu, Fránovu, Dvořáčkovu a Pavlíkovu

Ne 4.12.

7.30 – za farníky

10.00 – na poděkováni za dar života a živou i zemř. rodinu Růžičkovu a Doleželovu

——————————————————————-

Méně je více i v době pandemie

Covid 19 nás provází a pokud se opatření rozvolní, vnímám kolem sebe

všeobecné očekávání, často obavy, co bude dál. I když se na uvolnění všichni těšíme, rizikové skupiny

lidí, kteří by právě neměli onemocnět, budou mít situaci o to těžší a ochránit je bude složitější.

Pokusím se shrnout zásadní informace k tomu, co každý z nás může udělat pro sebe a své okolí

v období pandemie viru SARS-Cov2. Mám zkušenost, že nejlépe se rozhoduje a nejzodpovědněji se

chová člověk poučený, který doporučení dodržuje proto, že jim rozumí a ví, co a proč dělá nebo

nedělá. A také že s protivníkem bojujeme tím lépe, čím více jej známe. Pokud jsou ale doporučení

příliš komplikovaná, nikdo je nedodržuje. Proto méně je skoro vždycky více. Podrobné a strukturované

informace jsou na stránkách https://koronavirus.mzcr.cz/. Toto pojednání je mírně doplňuje,

některá holá fakta vysvětluje (pro zvídavé) a stručně vypichuje to nejdůležitější.

Něco o viru:

• Virus se nejčastěji šíří kapénkami vydechovaného vzduchu a dalšími sekrety a do těla vstupuje

sliznicemi (zejména dýchacích cest a dutiny ústní), očními spojivkami, poraněním kůže…

• Virus se neumí množit mimo živý organismus, ale dokáže na neživých površích dlouhodobě

čekat na další živý organismus = hostitele, který mu umožní se množit a šířit dál.

• Na kontaminovaných předmětech vydrží i několik dnů. Ke kontaminaci dochází nejen

dotykem, ale i ze vzduchu, který vydechují lidé v místnosti – infekčními kapénkami z dýchacích

cest nakaženého. Čím více lidí, tím větší koncentrace viru v prostoru.

• Virus se potom rychle množí v buňkách hostitele. Když je buňka „napěchována“ novými viry

zahyne a obrovské množství se jich uvolní a šíří dál – jednak do dalších buněk nemocného, ale

také do jeho okolí (kapénkami vydechovaného vzduchu, slinami, hlenem, močí, stolicí, krví).

Průběh a závažnost infekce závisí mimo jiné i na infekční dávce – tedy na počtu virových tělísek, která

se do těla dostanou. Čím je větší infekční dávka, tím nastane bouřlivější boj napadeného

s „vetřelcem“. A průběh a výsledek tohoto boje dává potom podobu různého klinického obrazu

nemoci u jednotlivých nakažených lidí.

Něco o naší imunitě:

Po kontaktu s virem začne náš imunitní systém reagovat – zapojí několik systémů rozpoznávání a

obrany (specializované buňky, tvorbu protilátek a dalších působků). Jeden ze způsobů imunitní obrany

organismu je ten, že zabíjí vlastní buňky napadené virem dřív, než se v nich virus stihne pomnožit.

Současně s tím vytváří obranné látky a vyškolené buňky, které do budoucna zabrání viru vůbec do

buněk vstoupit. Ale v té první fázi infekce je likvidace napadené tkáně tou nejefektivnější obranou.

Průběh onemocnění se u každého člověka odvíjí od určité rovnováhy toho, jaká je infekční dávka

nemoci a jak je imunitní systém hostitele „naladěn“.

Nejhorší průběh mají asi 2 extrémy:

• Příliš slabá imunita – tzv. vrozené imunodeficience nebo získané oslabení imunity –

nádorovým onemocněním, závažným poškozením imunitně důležité tkáně nebo nutnou

léčbou, která imunitu oslabuje. V těchto případech virus často imunitu přemůže a vyhrává.

• Stavy s nadměrně zvýšenou, aktivovanou imunitou, tedy autoimunitní onemocnění nebo

stavy jakéhokoliv chronického zánětu nebo tzv. prozánětlivé stavy. Sem překvapivě patří např.

závažnější obezita, ateroskleróza, cukrovka, alergie a mnohé jiné. V těchto případech je

imunita sice silná, ale špatně zaměřená a hlavně nevyvážená. Výsledkem je, že i relativně

malá infekční dávka viru vyvolá tak bouřlivou zánětlivou reakci (přestřelující), která likviduje

nejen samotný virus, ale současně závažně poškozuje i vlastní tkáně a orgány – např. plíce,

ledviny a další orgány a dojde až k tzv. multiorgánovému selhání. Nadměrná imunitní reakce

hostitele poškozuje víc, než samotný virus.

V ideálním případě si organismus jinak zdravý a s dobře „vyladěnou“ imunitou začne po „malé“

infekční dávce viru tvořit správnou obrannou reakci, při které virus sice likviduje a značně omezuje

jeho množení a šíření, ale vlastní tkáně a orgány hostitele nejsou závažně poškozovány. Takový člověk

prodělá onemocnění s mírným průběhem nebo dokonce úplně bez příznaků (tzv. asymptomatický

průběh). Po určité době přestane virus vylučovat a má vytvořenou takovou obranyschopnost, že by ho

už virus neměl napadnout a množit se v jeho buňkách = je proti viru imunní. Jen se ještě zatím neví,

jak dlouhodobá ta ochrana bude. A až bude mít takovouto imunitu vytvořenou minimálně 60 nebo

lépe 80% naší populace, potom konečně nad virem zvítězíme. Nebude už mít takovou sílu a dostatek

vnímavé populace, na které by se mohl množit a šířit. A tomu říkáme kolektivní imunita. Před virem

budou potom chráněni i ti, kteří se s ním zatím nesetkali. Jedině tak ochráníme ty nejrizikovější z

našich bližních.

A jak je to tedy z pohledu většiny a jednotlivců?

Nikdo z nás dopředu neví, jakou infekční dávkou bude při kontaktu s virem „zasažen“ a jak je

momentálně jeho imunita „vyladěná“. Imunitní systém je velmi proměnlivý a dynamický a v každém

okamžiku na něj působí celá řada vlivů, které výslednou reaktivitu proměňují. Proto nemá smysl se

stresovat různými katastrofickými scénáři, ale ani mávat rukou nad užitečnými opatřeními.

V ideálním případě bychom se měli setkávat s malou infekční dávkou viru (to platí pro všechny) a ty,

o kterých můžeme předpokládat, že budou rizikovější z hlediska průběhu nemoci zvýšeně chránit –

viz. výše uvedené rizikové stavy. Je to úkol a zodpovědnost nás všech, jednotlivec si sám může

pomoci jen do určité míry.

Není ale důvod, aby rizikoví pacienti žili v neustálém strachu z nákazy. Pokud pečlivě dodržují

doporučený léčebný režim a chronická nemoc je tzv. pod kontrolou, nemusí být jejich riziko větší než

u tzv. zdravých. Samozřejmě je rozumné nenavštěvovat veřejné prostory zbytečně a pečlivě dodržovat

obecná doporučení. Ale imunitu příznivě ovlivňuje i vyvážená psychika.

Strach a stres ničemu nepomáhá, ale opatrnost je prospěšná.

Co je důležité v době rozvolňování protiepidemických opatření?

Snižovat infekční dávku viru, kterou může být kdokoliv zasažen. V tom je nejdůležitější nadále nosit

zakrytá ÚSTA A NOS, na ústenku si nesahat, nenechat ji nikde volně položenou a po každé

manipulaci s ústenkou si znovu dobře umýt RUCE. Dodržovat ODSTUPY mezi lidmi a celkově menší

koncentraci osob, zejména v uzavřených prostorách. A často nebo nejlépe trvale VĚTRAT.

Je to ohleduplné k těm, kteří v těch prostorách musí být celou pracovní dobu – prodavačky, řidiči,

personál na poštách, úřadech, ve zdravotnických zařízeních…

Důkladně a často si mýt mýdlem a dezinfikovat ruce, popř. používat jednorázové rukavice. Místa

opakovaného dotyku mnoha lidmi opakovaně dezinfikovat – kliky, madla, vypínače, knoflíky ve

výtahu, klávesnice (i ty pro zadání PIN při platbě kartou), telefonní sluchátka, dopravní prostředky… To

je zase spíše úkol pro zaměstnance, ale třeba ve výtahu v paneláku se toho může ujmout kdokoliv.

Příznivými důsledky koronaviru by tak mohlo být, že budeme mít naše veřejná prostranství,

hromadnou dopravu a vůbec všechny povrchy tak čisté, jak jsme nikdy neměli a budeme k sobě

ohleduplní a slušní.

Zvládneme to jenom spolu, ne každý sám.

MUDr. Jana Tučková